HC CODA Praha

2.11.2014 20:00 Nikolajka

Poslední neděli jsme se sešli k odloženému utkání 1. kola letošního ročníku s HC Auto Kunratice na domácím zimáku na Nikolajce. Oba týmy přijeli ve slušném počtu hráčů a tak se dalo předpokládat, že zápas začne ve slušném tempu. A tak se také stalo, tempo bylo slušné a chvílemi jsem myslel, že kluci z Kunratic mají v bruslích namontovaný tempomat. Než jsme se nadáli, tak automechanici vstřelili gól po hezké akci, kdy Zajda v brance proti přihrávce a střele z první pod víko neměl sebemenší šanci. Stav 1:0 trval až do druhé poloviny první třetiny. Hra se přelévala z jedné strany na druhou a postupně se i trochu přiostřovalo v osobních soubojích všude po hřišti. Sudí však hned od počátku nasadil přísný metr a tak se hrálo i hodně v oslabení na obou stranách hřiště. Nemá smysl tady rozebírat kdo a jak dával komu hity čistě, nebo ne, ale pravdou je, že jsem rád, že mohu dneska napsat, že se dohrálo bez nějakého vážného zranění, protože i naše enkláva postupně začala přidávat na hře do těla a klobou dolů, že to rozhodčí udržel bez větších emocí až do závěrečného hvizdu. Zpátky ke hře. Několik minut před koncem 1. třetiny se nám konečně po mnoha nezdarech podařilo srovnat na 1:1 a tím skončilo první dějství. Ve druhé třetině pak opět otevřeli gólový účet kluci z Kunratic. Celý zápas jsme museli dotahovat skóre. Opět se podařilo srovnat na 2:2 a zdálo se jakoby soupeř ubral na obrátkách a my jsme měli najednou trochu více ze hry. První a druhá lajna dělaly soupeři skutečně peklo v jejich obranném pásmu. Kunratice bránily ve třech i ve čtyřech hráčích a to výrazně komplikovalo pohyb před jejich brankou. O to více měli štěstí při akcích u naší branky. Jeden gól jsme jim darovali nešťastným ztracením puku při rozehrávce a následně do skóre promluvil i náš "Japonec" a puk rotující na brankové čáře v naprostém klidu na čepeli, poslal za našeho gólmana. Chyběly už jen zdvižené ruce s radostí nad vstřelenou brankou a následné harakiri doma v garáži. Soupeř už vedl o dvě branky a to rozhodně není situace, kterou umíme běžně zvládat. Však výjimka potvrzuje pravidlo a tentokráte se nám povedlo udržet tempo a hlavy nahoře a dotáhnout skóre nakonec na zaslouženou remízu. Milanova dorážka před brankovištěm, která původně směřovala do manťáku a možná i do časomíry se rozhodla nakonec odrazit od betonu gólmana a tak to bylo najednou 1:1 na vlastňáky. Na to se však už dnes nikdo neptá a jak se říká, štěstí přeje připraveným. Závěrečnou branku pak vstřelil Milan po parádní přihrávce od Aleše, který míchal pukem na kruhu a už vypadalo, že vydře led na beton. Nakonec ale objevil Milana na úrovni brankoviště, kam poslal přesnou přihrávku na jeho čepel. Milan pak zasunul puk z první za jinak výborného gólmana soupeře a bylo vyrovnáno.

Ke konci zápasu jsme si ještě zkoukli jednu boxerskou vložku mezi chlapci, která skončila až u nás na střídačce. Kluci se tam obímali, že nám chvílemi bylo až trapně, že tam jsme jako křeni na rande. Sudí to vyhodnotil elegantně, poslal oba aktéry do sprch a bylo po představení. Dohrálo se v klídku a jen malý krůček chybělo k tomu, aby nás Aleš poslal k vítězství, když mu sklouzl puk při jeho rodinném klenotu z backhandu a trefil tak pouze boční síť soupeřovic branky.

Příští zápas tuto neděli ve 21:00 proti Kohoutům opět na domácím ledě. Doufám, že nadšení a docházka, která je doposud bez jediné chyby, vydřží i nadále.

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

Toli | 03.11.2014 10:46
Škoda, že jsme se nezeptali rozhodčího, jak to bylo s vyloučením do konce. Martin dostal pouze 3 minuty za nedovolené bránění. Škoda, že jsme se sami připravili o možnost zvrátit stav v náš prospěch. Ale třeba bychom zase ten zápas nedohráli - u hormona nikdy nevíš.